Kronika rok 2004

Leden 2004

Počasí nám barví tváře do červena a halíme se do teplého oblečení. Bílá pokrývka zahalila celou krajinu i na cvičáku jsme se brodili hlubokým sněhem. Radost to přináší jenom dětem a našim psím miláčkům. Scházelo se nás po málu. Některé členy zkolila chřipka, některé fenky začaly hárat. Ale počasí nás neodradí, abychom se tam sešli. Doufám, že v únoru to bude lepší, zima je ale dlouhá a moc se těšíme na jaro. Dlouhý leden za námi, bílý únor před námi. Ale my se nevzdáme, zdatně zimu zdoláme. Ve štěstí a ve zdraví, dech se nám tu netají. Pořád hbitě cvičíme, mi tu zimu přelstíme. Jinak se nic neděje, v únoru se sejdeme.

Nashledanou.

Únor 2004

Vítr fouká a sníh nám stále přibývá, místo aby ubýval, mráz stále štípe do tváří. I když se zdálo, že se jaro pomalu blíží. Únor je jako loňský, spousta fenek má období hárání, tak nás bylo pomálu. Někteří členové jsou rozmrzelí počasím a přes zimu vůbec nechodí. Což nás upřímně mrzí. Doufáme, že se to na jaře změní. Tento měsíc přišla smutná zpráva, že pejsek pana doktora Punčocháře Giordano velmi vážně onemocněl. Všichni mu přejeme brzké uzdravení. O únoru se více napsat nedá.

Březen 2004

Konečně přišel vytoužený březen, měsíc se kterým přichází jaro, sluníčko začíná hřát a příroda vonět svěžestí jara. Ptáci vesele zpívají a vrací se na svá hnízdiště. I my začínáme být aktivnější, nálada se zlepšuje i naši čtyřnozí miláčkové jsou veselejší. Radost však netrvala dlouho. 24.3.2004 udeřila opět zima, krajinu pokryla bílá peřina a zavanul studený vítr. Museli jsme odložit i náš sobotní výlet, který se měl konat 27.3.2004. Doufám, že 3.4.2004 nám ten výlet už vyjde a počasí bude shovívavé.

Teď jedna veselá zpráva. 26.3.2004 se fence Rivě narodilo 13 štěňátek. I když 3 zemřela, tak to je krásné číslo. Blahopřejeme. Čekáme na další zprávu, jestli fenka Aura bude také březí. Věříme, že vše dobře dopadne. Tak jako u fenky Sindy, která ke štěstí psovoda Jiříka zase štěňátka neměla. 30.3.2004 jsme dostali zprávu, jak se daří pejskovi Giordanovi - jeho zdravotní stav je stále vážný. Máme o něj strach. Musíme věřit, že se uzdraví. Aura má výsledek ultrazvukového vyšetření pozitivní a tak se stane maminkou! Co píši za dění měsíce března, tak si přeji, aby se počasí umoudřilo a mohli jsme řádně pracovat s našimi pejsky, kteří nám přes zimu trochu přibrali na váze.

Duben 2004

Duben je měsíc nepokojného počasí, takže se musíme připravit na vše, sníh, déšť, sluníčko. Takový duben je a my s tím nic nenaděláme. V práci nás to neodradí, i když se potýkáme s těžkými překážkami.

Jarní procházka 3.4.2004

Konečně nám vyšla naše jarní procházka, která otvírá naši novou sezónu. Je to naše vítání jara. Počasí nám vyšlo krásné, sluníčko hřálo, ptáci zpívali a příroda voněla jarem. Vyšli jsme ve 14:00 z našeho cvičáku kolem Flopu k Evangelickému kostelu, dál ke Švehlově mlýnu a Špuláku, nabrali jsme směr na Houšťata a dál kolem Hamerského potoka dál přes Malý Jeníkov až do Meziříčka. Nás teplé počasí hladilo po duši a sluníčko nám rozehřálo tváře, které všem zrůžověly. Děti pobíhaly kolem nás a skotačili. I naši čtyřnozí miláčkové z toho měli obrovskou radost. Někteří si dali i první jarní koupel. Dorazili jsme do Meziříčka, kde nás čekalo občerstvení, dali jsme si kávu, pivo, limonádu i něco k zakousnutí. Příjemně jsme si odpočinuli při posezení venku. Hodiny ale utíkaly a museli jsme se vydat na cestu zpět. Do Strmilova jsme dorazili v 18:00, byl to čas na večeři. Další rok na procházce AHOJ!

Zúčastnění: Marie Francová, Lea Čechová, Petra Soukupová, Marie Bělíková, Zdena Mlejnková, Lenka Vaňková, Jiří Vaněk, Štěpánka Pěchoučková se synem Honzíkem.

Další dny ubíhaly tak jako vždycky, počasí si dělalo co chtělo. Jednou tak a podruhé jinak - je to přeci duben. Příprava na druhý ročník voříška nám však pomohla zapomenout. Další ránu nám přineslo zranění naší předsedkyně Zdenky Mlejnkové, která upadla a zlomila si ruku. Přejeme jí brzké uzdravení. Dalším problémem je, že nemáme zkušeného figuranta, který by nám pomohl při výcviku. Doufám, že se nám podaří všechny problémy vyřešit. V květnu nashledanou a hodně štěstí!

Květen 2004

Přišel květen - měsíc lásky a porozumění. Stromy se plně rozkvetly, louky voněly kvítím a sluníčko krásně hřálo. I naši pejsci cítí tuto krásu a těší na každou práci i procházku. Pracuje se s radostí a vervou. I my jsme spokojeni a práce nás těší. Je 4.5.2004 a já se dozvídám, že fenka Aureli Marušky Francové začala rodit. Porod trval dva dny. Narodilo se 9 živých štěňátek, jedno měla v sobě mrtvé, což jí přivodilo velké zdravotní komplikace. Nakonec vše dobře dopadlo a Auře se už daří dobře. Dny ubíhají a nám se blíží druhý ročník Strmilovského voříška. Nervy pracují na plný výkon, špatně se nám spí a přes den běháme a sháníme co nám ještě chybí.

15.4.2004 Strmilovský voříšek

Je ráno 7:00 a začínáme se scházet na našem cvičáku. Přípravy jsou v plném proudu. Každý má svou práci. Jedni připravují občerstvení, druzí kruh, třetí vystavují ceny, prostě nikdo nesedí s rukama v kapsách. Je 8:00 a začínají se sjíždět účastníci, které se snažíme srdečně přivítat. V 8:45 bylo skoro plno, čísla rozdána. V 9:00 přijel pan starosta Krátký, který slavnostně zahájil 2. ročník Strmilovského voříška. Popřál nám hodně štěstí a úspěchů všem soutěžícím. Atmosféra byla krásná, děti i dospělí se bavili velmi dobře. Porota byla vynikající a nezávislá. Ve 12:00 opět přijel pan starosta, aby předal ceny vítězům a diplomy a upomínkové předměty poraženým. Nikdo ale neodešel s prázdnou, každý dostal balíček s pamlsky a upomínkovými předměty, které se předávaly hned u vstupu. Při projevu na rozloučenou nás pan starosta požádal, abychom mu pomohli s přípravou oslav 750 let od založení obce Strmilov, které bude příští rok. Což nás velmi potěšilo a budeme se snažit abychom ho nezklamali. Děkujeme

Dokonce se o nás psalo v novinách i s fotografiemi.

Dodatek: Teď už se musíme připravit na zkoušky, které se konají 19.6.2004. Máme spoustu práce s našimi svěřenci.

Sporu Zdar a kynologii zvlášť!

Červen 2004

Blíží se konec školního roku a tak jak děti, tak i nás čekají zkoušky. Děti ve škole musí v písemných pracích ukázat, co vše se naučily, také my musíme ukázat, co vše jsme se za rok naučili. Co se naučili psovodi a pejsci. Není to vůbec jednoduché. Připojili se k nám i záchranáři, tak nás bylo akorát, aby se mohly zkoušky konat. Průběh zkoušek byl celkem dobrý, počasí dostalo rozum a z nebe na nás přestala padat voda. Sluníčko vykouklo mezi mraky a začalo zahřívat naše prochladlá těla. Členové našeho klubu zkoušky složili, jenom Lee Čechové se to moc nepovedlo. Bereme ale v úvaku a omluvu, že to nebyl její pes. Příště jí to určitě vyjde. Pochválit musíme našeho nejmladšího člena Jiřího Vaňka a jeho fenku Sindy, která zkoušky zvládla. Zahanbili i členku Lenku Vaňkovou, která zkoušky udělala až na druhý pokus. Záchranáři i další účastníci splnili zkoušky na výbornou. Omluvit musíme paní Marii Francovou, která onemocněla borreliozou - tady vidíme jak jsou klíšťata nebezpečná. Musíme si dávat pozor. Touto cestou jí přejeme brzké uzdravení. Dále chci poděkovat za občerstvení panu Vaňkovi B. a Vaňkovi J.

Jsme rádi, že se u nás tyto zkoušky konají. A 12. červen byl další ukázkou toho, co se musíme ještě doučit.

Zatím končím a sportu zdar.

PS: Mrzí mne, že se nás schází tak málo, je to jen pár nejvěrnějších, kteří mají opravdový zájem. Jakoby pejskaři nechtěli mít vychované svoje pejsky. Ale nic s tím neuděláme. Mám ale nápad, jak pár lidí přilákat, ale to prozradím příště.

Červenec 2004

Začaly prázdniny, někteří se rozjeli na dovolenou, děti na prázdniny a tábory. Ale ti, co zůstali doma, dál chodili cvičit. Bylo nás málo, ale za to jsme si to užívali. Na začátku měsíce nám počasí moc nepřálo, ale postupně se to zlepšovalo. Také byly problémy - potřebujeme posíct cvičící prostory, ale nemůžeme nikoho najít. Nikdo nemá čas a sekačku nikdo nepůjčí. Snad to dobře dopadne. Letos nám i houby rostou, tak procházky se psy spojujeme se sběrem hub i borůvek. Což nám loňský rok vůbec nedal. Ke konci měsíce konečně přestalo pršet. Sluníčko svítí a je čím dál tím víc tepleji. Takže se můžeme vydat k vodě a osvěžit svá těla v chladné vodě. Naši pejsci se také rádi koupají, probrodí každou louži, každý potok, ani bahno není špatné. Co mně jako kronikářku mrzí, je to že nás chodí tak málo - je nás jako do mariáše a někdy ani to ne. Nezbývá než doufat, že se to změní. Naděje umírá jako poslední. O tomto měsíci nemám co víc napsat.

Srpen 2004

Přehoupla se druhá polovina prázdnin a nás stále chodí málo. Ale i nejvěrnější mají své problémy. Přepadly nás letní chřipky a nevolnosti z vedra. Ale ani naše miláčky to neminulo. Psí členka Vanesa se podrobila operaci přední packy. Dita paní Bělíkové si řozřízla tlapku. Přeji jim brzké uzdravení. V září chci uspořádat schůzi a upřesnit počet členů a začít vybírat poplatky. Byla jsem se v Českých Budějovicích podívat na závodech agility a můžu říci, že to byla nádhera. Bylo by dobré, kdybychom něco tady také vybudovali. I letos nás navštívili přátelé paní Francové - Lenka a Vašek Čepovi z ZO Heřmanův Městec, kteří nám ochotně ukážou, co a jak dělat. Upozorní nás na chyby a to je správné. Né nadarmo se říká, že opakování je matka moudrosti - učením se člověk zdokonaluje a nezáleží na věku. Srpen se blíží ke konci, některé z nás čeká příprava do školy, kam 1. září vyšleme své ratolesti. Prázdniny utekly jako voda a bude tu podzim - snad se tu toho bude dít více jak přes léto. Víc mne opravdu nenapadá, takže v září AHOJ!

Září 2004

Přišlo září a začala škola. Pro spoustu dětí to je radost a pro spoustu nucená povinnost. Já doufala, že nás bude víc - lidé se vracejí z dovolených, ale spletla jsem se. Chodí nás stále stejný počet a to je číslo 5. Děsí mne osud našeho klubu. I když se cvičí dobře, tak je to smutné a může se stát, že o pozemek přijdeme pro malý počet členů. Stále přemýšlím, jak tento stav zlepšit, ale vůbec nic mne nenapadá. Dále mne mrzí další věc - cvičák je posečený a je třeba uklidit trávu ze cvičící plochy, ale aktivita je na nule. Tak se jedna členka rozhodla, že to uklidí - byla toho spousta a spousta dřiny. Shrabat vše do řádků a nakládat na kotouč, vyvést plný a tak pořád dokoloa. Kotouče jsem počítala a bylo jich 75, se zbytkem nakonec i ostatní pomohli. Tato členka odmítá už všechno dělat sama a ostatní by se měli nad tím zamyslet - jsme přece tým!

Říjen 2004

Začal další podzimní měsíc, mlhy, déšť, ale i sluníčko. Prostě takové podzimní počasí a my se připravujeme na další zkoušky, které se konají 24.10.2004. Příprava je ale těžká - chybí nám kvalifikovaný figurant. Nemám z toho dobrý pocit a mám strach, jak to vůbec dopadne. Pomoci nám může pouze účast záchranářů a pán, co k nám chodí cvičit se šikovnou fenkou NO.

24.10.2004 Den zkoušek

Sešli jsme se v počtu, který byl dán. Jenom dva členové se omluvili - Jiří Vaněk (jeho fenka se hárá) a Lenka Vaňková (její fenka, která má psychické obtíže - zmíním se o tom později). Na říjen bylo nádherné počasí, jakoby se tam nahoře nad námi někdo slitoval! Zkoušky proběhly velmi dobře a všichni to zvládli. Jenom Klip nechtěl pracovat - kdo to neudělal, byla chudák Petra Soukupová. Kdo to odnese příště? Necháme se překvapit! Doufám, že se při dalších zkouškách zase všichni sejdeme.

Teď se vrátím k fence Vanese. Díky hárání a touze po štěňátkách se podrobila veterinárnímu vyšetření, kde byla zjištěna srostlá faktura pánevní kosti a posunutí kyčelního kloubu, dále se jí vrátily psychické problémy. Stalo se to tak, že při procházce se ozvalo zakvílení brzd a padla rána. Nikdo si nedovede představit, co to v ní vyvolalo - tu hrůzu. Proto jí chceme dopřát klid, pohodu a hlavně hodně lásky. Tím se loučí kronikářka.

Listopad 2004

Listopad, měsíc větrů a přeháněk ukázal, že může být i krásný. Sluníčko stále hřálo a příroda stále voněla jako na jaře. I houby se stále daly najít. Hromadné hárání bylo u konce a mohli jsme se připravovat na zkoušky, které se konají 7.11.2004. Jsou to zkoušky ZOP, které se u nás konají poprvé. Máme trochu trému, ale bereme to s humorem - přípravy jsou vždy stejné. Spousta běhání a vyřizování. Také musely naše členky výboru na obecní úřad, kde se projednávala naše pomoc při přípravě na rok 2005, kdy Strmilov bude slavit 750 let od založení. Co se bude pořádat a čím přispějeme, ale o tomto tématu napíši ještě jednou.

7.11.2004 Den zkoušek

Sešli jsme se ráno a připravili vše, co bylo třeba. Pejsci se těšili a byla radost se na ně dívat - při těchto akcích se zjistí, jak kdo s pejsky pracuje. Někteří zklamali a někteří mile překvapili. Nejvíce se mi líbí, když pejsci pracují s radostí a elánem. Škoda jen, že to všichni neudělali, ale to nevadí, alespoň se ví v čem je třeba se zlepšit. Někdy je chyba i v psovodovi - vlastně převážně v něm. A na tom by se mělo stavět. Nevychovávat jenom pejsky, ale i sebe. Protože u člověka je třeba začít - vychovaný a pracovitý psovod může kvalitně vychovávat svého svěřence. Škoda jen, že nás po zkouškách skolila chřipka a naše paní předsedkyně byla v nemocnici. Přeji jí brzké uzdravení - i ostatním s chřipkou. Pořád nás chodí málo, což mne opravdu mrzí - už to jiné nebude, co se dá dělat. Musíme být rádi, že i s tak málo členy fungujeme a budeme dále pracovat, tak jako pracujeme.

Sportu zdar!

Prosinec 2004

Co napsat o tomto měsíci? Protože se skládáme převážně z ženského osazenstva, začíná vánoční shon, pečení cukroví, shánění dárků, úklid a podobně. Tak se nás moc nesešlo a dvakrát se cvičák vůbec nekonal. Nakonec jsme se sešli 25.12.2004. Bylo krásné počasí, sluníčko a bylo teplo. Babi mi ukázala dvě pampelišky které vykvetly! Je to neuvěřitelné a neobvyklé. Naše příroda je zmatená - aby se toho člověk bál. Touto cestou přeji všem šťastné prožití svátků Vánočních, bohatou nadílku, hodně zdraví a štěstí do nového roku!